Plzeňské
Zelenenoviny.cz

Český les je chráněná krajinná oblast v Plzeňském kraji v České republice s rozlohou 473 km², která je z 80 % pokryta lesem. Zahrnuje přírodně nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa od Broumova v okrese Tachov až po Českou Kubici v okrese Domažlice. A právě zde byl objeven výskyt kriticky ohroženého motýla Hnědáska podunajského. 

Hnědásek podunajský byl nalezen v létě během exkurze pro veřejnost na Domažlicku. To, že se jedná o kriticky ohroženého hnědáska podunajského potvrdila před Štedrým dnem genetická analýza.

„V červenci roku 2021 proběhla exkurze s názvem “Motýli od Černé Řeky”. Hlouček účastníků se vydal po mezích, květnatých pastvinách a loukách z Černé Řeky na Jindřichovu Horu. Měli se seznámit s místními druhy motýlí fauny, jmenovitě modráskem bahenním a vřetenuškou mokřadní. Ty se najít nepovedlo, ale útěchou byl odchyt vzácného ohniváčka černočárného a ohniváčka modrolesklého,“ popisuje Zuzana Blažková, zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která exkurzi vedla.

Zlom nastal pozorováním netypických “hnědásků jitrocelových”, kteří nesli neobvyklé vnější znaky. Exkurze má být především poučná, účastníci si tak mohli sami prohlédnout a porovnat tyto exempláře s učebnicovými jedinci hnědáska jitrocelového na stejném místě. Byly pořízeny fotografie, které zooložka rozeslala ke konzultaci zkušenějším odborníkům v západních Čechách, jižních Čechách a Vsackých Beskydech. Původní determinace vylučující hnědáska jitrocelového byla přijata chladně, a tak Z. Blažková provedla následující týden odchyt dvou exemplářů pro srovnávací preparaci a genetickou analýzu. Tu provedl RNDr. Zdeněk Faltýnek Fric, Ph.D. z Entomologického ústavu Akademie věd.

„Genetická analýza - tzv. DNA barcoding–potvrdila, že se jedná hnědáska podunajského. Doposud se předpokládalo, že se tento druh v ČR vyskytuje pouze na lesostepích jižní Moravy. Současný nález z Českého lesa tak lze považovat za senzaci,“ dodává Zuzana Blažková.

Lokalita se tímto bude těšit ještě intenzivnějšímu zájmu ze strany AOPK ČR, RP SCHKO Český les, než tomu bylo doposud. Je třeba důkladně zhodnotit stav místní populace tohoto vzácného motýla vzhledem k okolnímu prostředí a zajistit mu vhodné podmínky.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Přírodní rezervace Diana, která se nachází v CHKO Český les u Rozvadova, se rozkládá na necelých 21 hektarech rozvolněných květnatých bučin, ve kterých roste řada velmi starých, mohutných stromů. Během monitorování vybraných druhů rostlin a živočichů zde bylo objeveno osm druhů netopýrů vč. vzácného netopýra stromového. 

Přírodní rezervace Diana se rozkládá na necelých 21 hektarech rozvolněných květnatých bučin, ve kterých roste řada věkovitých mohutných stromů, jejichž stáří se blíží třem stoletím. „Rezervace je pro netopýry velmi atraktivní, obzvlášť ve srovnání s okolními hospodářskými lesy,“ hodnotí Petra Hurtová, která zde inventarizační průzkum za pomoci ultrazvukové detekce a odchytu netopýrů do sítí prováděla.

Nejčastějším úlovkem v sítích a zároveň nejaktivnějším zpěvákem v detektoru se ukázal netopýr hvízdavý, který je patrně nejběžnějším druhem netopýra v ČR. V nemalých počtech byl na území zjištěn netopýr vodní a netopýr černý . Do sítě se chytilo  i po jednom exempláři netopýra řasnatého a netopýra Brandtova. Zároveň se podařilo zaznamenat zatím nejsevernější výskyt netopýra stromového uvnitř CHKO Český les. Netopýr stromový je považován za nehojný druh s vazbou na dutiny starých stromů a takových roste v rezervaci víc než dostatek.

„„Přírodní rezervace Diana je ponechána bez zásahu člověka, můžeme tu tedy pozorovat velkolepé přírodní divadlo. Les se obnovuje sám, je tu dostatek  vhodných doupných stromů, vyhlídky místních netopýrů tak zůstávají příznivé i do budoucna. Za zmínku také stojí, že tu rostou i jedny z nejstarších a nejmohutnějších smrků v celé České republice,“ popisuje Zuzana Blažková z AOPK ČR, RP SCHKO Český les.

Výzkum ukázal, jak důležitá je ultrazvuková detekce netopýřích hlasů. Bez ní by Petře Hurtové unikla přítomnost těch druhů, které se do sítí chytají velmi neochotně, jako například netopýři nejmenší a alkathoe. Hlas odpovídající těmto druhům se objevil na jedné z pořízených nahrávek. Podle hlasu ovšem netopýra nejmenšího od netopýra alkathoe rozlišit nelze, ale oba by byli vítaným přírůstkem místní fauny. Který z těchto druhů je na Dianě doma se bez odchytu či přímého pozorování zjistit nedá, vyskytovat se tu ale mohou oba. Netopýr nejmenší byl v Českém lese zaznamenán dvakrát v roce 2015, a to v okolí Václavského rybníka, který je vzdálen od Diany 5 km vzdušnou čarou. Druh vyhledává místa s dostatkem stojatých i tekoucích vod, kde loví hmyz. A kolem Diany protéká Kateřinský potok, který by mohl být právě takovým lovištěm. Netopýr alkathoe je poměrně nový druh pro celou ČR, v Českém lese byl poprvé odchycen v roce 2018 v řírodní rezervaci Starý Hirštejn. O tomto druhu víme velmi málo, ale zdá se, že podobně jako netopýr stromový preferuje staré lesy s dostatkem vysokých listnáčů, v jejichž kmenech nachází úkryty. To, který z nich v přírodní rezervaci Diana skutečně žije, může ukázat jen další výzkum.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Český les

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Pilotním projektem byla instalace úlů na střeše historické radnice na náměstí Republiky, následována umístěním úlů ve Škroupově ulici a v nedávné době také v Koterovské ulici v Plzni. Na každé ze střech jsou dva úly – tedy dohromady šest včelstev, která letos vyprodukovala téměř devadesát kilogramů medu.

Již třetím rokem má Magistrát města Plzně umístěné včelí úly na svých budovách. Z celkem šesti včelstev se letos podařilo stočit téměř devět desítek kilogramů medu.

„Pilotním projektem byla instalace úlů na střeše historické radnice na náměstí Republiky, následována umístěním úlů ve Škroupově ulici a v nedávné době také v Koterovské ulici v Plzni. Na každé ze střech jsou dva úly – tedy dohromady šest včelstev, která letos vyprodukovala téměř devadesát kilogramů medu. To dokazuje, že se včelám dobře daří i ve městě a že je o ně dobře pečováno,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.

„Našimi včelaři jsou Pavel Mach s dcerou, kteří věnují včelám náležitou péči a pozornost. V sezoně od dubna do srpna jsou včely kontrolovány jednou za čtrnáct dní, mimo sezonu přibližně jednou za měsíc,“ řekl ředitel magistrátního úřadu správních agend Petr Triner, do jehož gesce spadá správa magistrátních budov. Upozornil, že v minulých dnech došlo k pravidelnému, několikrát ročně se opakujícímu, léčení včelstev od roztoče rodu varroa. Léčení proběhlo pomocí aerosolu a do měsíce bude zopakováno. Včely v České republice nemají přirozenou obranyschopnost a napadení tímto roztočem může celé včelstvo zdecimovat. Cílem léčby je proto ochránit populaci včel pro následující rok.

Zimní období včely přežívají v chomáči, kde se zahřívají. Včely v zimě zpracovávají zásoby z letních měsíců, případně jsou dokrmovány sladkým roztokem. Je proto velmi důležité, aby bylo ze strany včelařů zkontrolováno, že na konci léta jsou včely dostatečně nakrmené a přežijí tak do jara.

Včely na střechách jsou pravidelně monitorovány. Zájemci mohou včely sledovat online na webových stránkách www.vcelynastrechach.cz/strechy, kde najdou i přenosy ze střech na náměstí Republiky, Škroupovy a Koterovské ulice. Na uvedeném odkaze je možné sledovat dění uvnitř i vně úlů.  Dále je zde uvedeno grafické znázornění důležitých údajů po jednotlivých dnech, které reflektují aktuální informace o úlech a včelách. Na základě těchto údajů mohou včelaři rychle reagovat na případné problémy či nedostatky v úlech.

Včelstva jsou dále také umístěna na střeše budovy Centra robotiky v Cukrovarské ulici, které je součástí Správy informačních technologií města Plzně.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Plzeň

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Nedaleko Nýřan, u dálnice D5, vznikla nová přírodní rezervace Janovský mokřad. Rezervace o rozloze skoro 72 hektarů poskytuje domov více jak 60. druhům ptáků. Mezi vzácné druhy patří jeřáb popelavý a některé druhy vodních kachen, například vzácný polák malý. Spatřit či slyšet lze v rezervaci také bramborníčka hnědého, který je chráněný zákonem. Včera se obyvatelstvo mokřadu rozšířilo o tři hřebce divokých exmoorských koní. Proč se sem koně nastahovali se dočtete v článku. 

Tři mladí hřebci divokých exmoorských koní se ve středu přestěhovali do nové přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku. Rezervaci v cenném území vyhlásil na jaře Plzeňský kraj, který se podílel na převozu koní z rezervace u Rokycan. Zřejmě na začátku nového roku přibydou do Janovského mokřadu dvě mladé jalovice praturů. Původně měly být vypuštěny ve středu, v milovické rezervaci ochranářské organizace Česká krajina se je ale zatím v úterý nepodařilo odchytit.

Zhruba roční hřebci budou asi dva týdny pobývat v menší aklimatizační ohradě, potom budou vypuštěni do většího výběhu o rozloze asi 11,5 hektaru. „Vypuštění proběhlo v pořádku a koně se zdáli být spokojení,“ přiblížil Jiří Vlček z odboru životního prostředí krajského úřadu.

V rezervaci budou divoká zvířata pomáhat spásáním trávy pečovat o cenný biotop. „Janovský mokřad se nachází na místě bývalého rybníka. Je předmětem zájmu ochrany přírody díky spontánnímu vzniku mokřadních společenstev vlivem činnosti bobra,“ nastínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

„Komplex vlhkých až podmáčených luk s enklávami sušších stanovišť a tůněmi je biotopem či tahovou zastávkou několika ohrožených druhů ptáků, žije zde například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý,“ dodal Jirků.

Vlček doplnil, že ochránci přírody doufají, že zvířata pomohou pastvou obnažit další plochy pro migrující ptáky, ale také pro rozšíření ohrožených či vzácnějších druhů hmyzu a obojživelníků.

Plzeňský kraj v lokalitě koupil desítky hektarů pozemků a zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až šedesát druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla odpočívka pro kamiony.

Kraj chce zajistit ochranu a přirozený rozvoj mokřadního ekosystému. Do dvou let tam plánuje vybudovat několik kilometrů stezek, čtyři pozorovatelny či zemní valy s průhledy, uvedl už dříve náměstek pro životní prostředí, zemědělství, evropské záležitosti a regionální rozvoj Josef Bernard.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: ČT24

Zdroj foto: ČT24

 

 

více …

K nastávajícímu výročí 130. narozenin tvůrce Spejbla a Hurvínka, slavného plzeňského rodáka pana Josefa Skupa, otevřelo město Plzeň nový zážitkový okruh kolem Boleveckých rybníků. Stezka je určena pro malé i velké výletníky, měří 5 kilometrů a má deset stanovišt, z nichž každé hlídá socha Spejbla nebo Hurvínka.

Do přírody a k pohybu láká malé i velké nová jedinečná stezka, kterou vybudovalo město Plzeň. První návštěvníci se po ní prošli v úterý 16. listopadu. Stezka vede okolím boleveckých rybníků v oblíbené rekreační oblasti. Jejími průvodci jsou Spejbl a Hurvínek, oblíbené postavičky, jejichž otcem je slavný plzeňský loutkář Josef Skupa (1892–1957). Od jeho narození uplyne příští rok v lednu 130 let. Vybudování Zážitkového okruhu Spejbla a Hurvínka je jednou z prvních akcí, jimiž si město toto významné výročí připomíná.

„Spejbl a Hurvínek patří neodmyslitelně k našemu městu. Vždyť na svět přišli právě v Plzni a děti i dospělé baví už od 20. let minulého století. Jejich rodné město se k nim hrdě hlásí. Chtěli jsme využít jejich popularity – přivést děti i dospělé k pohybu a také ukázat, jak krásná místa v Plzni máme. Proto vede Zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka mezi boleveckými rybníky. S jeho vybudováním pomohlo i Divadlo Spejbla a Hurvínka,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.

„Okruh je dlouhý pět a půl kilometru a je na něm deset stanovišť včetně startu. Každé z nich hlídá socha Spejbla nebo Hurvínka. Na stanovišti dostanou děti i dospělí za úkol splnit různá pohybová zadání, například udělat dřepy, oběhnout strom či trefit šiškou kmen stromu. Zároveň se jim dostane rad, jak správně vykonávat různé sportovní pohyby, například běh a podobně. Na stanovištích jsou také informativní texty o místě, kde se návštěvníci právě nachází – dozvědí se něco z jeho historie i o jeho přírodních zajímavostech. A také si pomocí QR kódu mohou pustit dialog mezi Spejblem a Hurvínkem,“ popsal nově otevřenou stezku Roman Zarzycký, první náměstek primátora, do jehož gesce spadá také oblast sportu a cestovního ruchu.

Zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka realizoval Odbor sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzně. Realizace stezky si vyžádala cca 750 tisíc korun. „Spolupracovali jsme s Denisou Kirschnerovou, která je spoluvlastníkem ochranné známky a ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka. Divadlo připravilo dialogy Spejbla a Hurvínka, které si návštěvníci mohou pustit. Trasu stezky a umístění jednotlivých stanovišť jsme vybrali ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně a Městským obvodem Plzeň 1, jehož územím trasa vede,“ sdělil vedoucí odboru sportu, Smart Cities a podpory podnikání Přemysl Švarc.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Plzeň

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Bezpečný pohyb chodců a cyklistů kolem frekventované silnice vyřešila nová cyklostezka Na Sudech. Uvedena do provozu byla 3. září, nachází se mezi ulicemi Pod Stráží a Na Roudné a měří 1,5 kilometru. Podél cyklostezky bylo vysázeno 200 nových stromů. 

„Věříme, že nový úsek stezky si rychle najde své uživatele, a hlavně v letních měsících odlehčí již teď hodně využívané stezce podél Velkého Boleveckého rybníka,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule. „Nový úsek je příkladem, jak by se měly nové dopravní stavby připravovat. Frekventovanou komunikaci hned při její výstavbě doplnila stezka pro pěší a cyklisty, a to na stavbě, kde se museli domluvit hned tři investoři, tedy Ředitelství silnic a dálnic České republiky jako zástupce státu, Plzeňský kraj a město Plzeň,“ doplnil Michal Vozobule.

Stezku oddělují od komunikace ve velké části její délky svodidla a širší travnatý pás s nově vysázenými javory babyka. Celkem tu bylo vysázeno téměř 200 stromů. Směrem k Velkému Boleveckému rybníku tlumí zvuky protihluková stěna. Celá nová část komunikace Na Sudech dostala také nové veřejné osvětlení.

Cyklistům jedoucím z Lochotína umožní nová stezka dojet ke kruhovému objezdu v křížení ulic Na Sudech, Na Roudné a Jateční po širší stezce a vyhnout se tak sezonním zácpám na stezce v ulici U Velkého rybníka. „Její význam cyklisté docení, až bude dokončeno cyklistické spojení ze Štruncových sadů ulicí Luční a Na Roudné. Cyklisté z Lochotína tak získají alternativní spojení do centra, které bude navíc výškově velice příjemné,“ uvedl vedoucí úseku veřejné dopravy a cyklodopravy ze Správy veřejného statku města Plzně Jan Hakl.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Plzeň

Zdroj foto: Pixabay

více …