Plzeňské
Zelenenoviny.cz

Již tradiční akce s bohatým programem se tentokrát uskuteční dne 11. září 2021 od 11. hodin v oboře Horšov nedaleko Horšovského Týna. Téma letošního ročníku je “KOŇSKOU SILOU”. Připraveny budou hry a soutěže pro rodiny s dětmi, živá zvířata a občerstvení.

Tradiční akce Den Českého lesa se letos uskuteční v atraktivním prostředí horšovské obory. Po loňské vynucené pauze se návštěvníci mohou těšit na pestrý program. Nosným pilířem budou koně. Přesněji pracovní koně a jejich uplatnění v zemědělství a lesnictví. Na programu jsou ukázky práce s koněm, představení speciálních strojů, soutěž chladnokrevných koní O pohár Českého lesa, komentované prohlídky obory, výstava, soutěže pro děti, živá hudba, divadelní představení a mnoho dalšího.

Akce se bude konat 11. září v oboře Horšov, nedaleko Horšovského Týna, v areálu školního hospodářství Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Horšovský Týn. Slavnostní zahájení proběhne v 11 hodin. Vstup je zdarma.

Pořadatelé a partneři akce jsou: Plzeňský kraj, Lesy České republiky, s.p., Domažlické městské lesy, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, SOŠ a SOU Horšovský Týn, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Dům přírody Českého lesa, Foistův statek, Město Horšovský Týn,  Destinace Český les, ČSOP Sylva Lunae, ČSOP Libosváry, Kolowratovy lesy, Město Přimda, Městys Klenčí pod Čerchovem, Revis Tachov,Royal Rangers a MAS Český les.

„Den Českého lesa je již tradiční akce pro veřejnost a představuje přírodní a historické zajímavosti Českého lesa veřejnosti. Místo konání i hlavní téma se každý rok mění. První ročník proběhl v roce 2008 a návštěvníci se mohli seznámit s tavbou železa a výrobou milíře. V jiných letech byl Den Českého lesa zaměřen například na rýžování zlata, plavení dřeva, historii sklářství nebo tradiční zemědělství.“ doplňuje Lucie Koryťáková Nováková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

CHKO Český les je chráněná krajinná oblast v Plzeňském kraji. Má rozlohu 473 km², která je z 80 % pokryta lesem a zahrnuje nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa od Broumova v okrese Tachov až po Českou Kubici v okrese Domažlice. Její součástí je přírodní rezervace Ostrůvek - nevelké, opomíjené území, které nyní vydalo překvapivé nálezy. 

V nevelké přírodní rezervaci Ostrůvek na Tachovsku v chráněné krajinné oblasti Český les bylo objeveno 90 druhů lišejníků a hned dva vzácní brouci.

Ostrůvek je dosti nenápadné, těžko přístupné a neprozkoumané území nedaleko Lesné a cílem bádání se stal až v posledních letech při mapování vybraných druhů rostlin a živočichů, organizovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

O senzaci se tak postaral Ondřej Peksa, lichenolog Západočeského muzea v Plzni, když odevzdal výsledky svého průzkumu z roku 2019. Na území rezervace objevil kryptovku Gyalecta ophiospora – druh dosud z ČR neuváděný. Výčet nálezů vzácných lišejníků v rezervaci Ostrůvek tímto zdaleka nekončí. Namátkou jmenujme papršlici bělohlavou (Lecanactis abietina), která obrůstá báze starých smrků a jedlí. Zajímavá je i houboplodka krvavějící (Mycoblastus sanguinarius), která se vyskytuje v přirozených horských lesích a v rezervaci Ostrůvek našla zalíbení v koruně buku.

 „Téměř čtvrtina zde nalezených druhů lišejníků patří na červený seznam do různých kategorií ohrožení,“ píše Ondřej Peksa ve své zprávě. Dalších 19 druhů je evidováno v databázi DaLiBor. „Území rezervace Ostrůvek má skutečný pralesovitý charakter a je klíčovým útočištěm původních lišejníků Českého lesa,“ shrnuje Ondřej Peksa.

Rezervace přinesla překvapení také z říše hmyzu: entomolog Zdeněk Papoušek zde objevil malou, ale stabilní populaci ohroženého střevlíka Ullrichova poddruhu rhilensis, jehož areál rozšíření zahrnuje Balkán, Maďarsko, Rakousko a právě Tachovsko v Českém lese. Podobně nečekaný a neméně potěšující byl nález chladnomilné mandelinky Cryptocephallus pallifrons, která poslední dobou z neznámých důvodů mizí napříč evropským kontinentem. Příčinou bohatství místní flóry lišejníků a fauny bezobratlých je mrtvé tlející dřevo v různé fázi rozkladu. Na mrtvém dřevě zde existenčně závisí brouci příznačně pojmenovaní dřevomilové. Z jejich zástupců zde Papoušek našel druhy Xylophilus corticalis a Hylis cariniceps, kteří jsou kriticky ohroženými druhy červeného seznamu.

 „Ojedinělá lokalita se zachovala hlavně proto, že podmáčený terén znemožnil těžbu a odvoz dřeva. Les uvnitř rezervace je dnes ponechán přirozenému vývoji. Režim péče s přirozeným procesem obnovy lesa a dostatkem mrtvého dřeva by měl být nadále zárukou zachování přirozeného stavu území, a tím i vzácných druhů,“ dodává Zuzana Blažková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.  

 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Legendární herec Miroslav Horníček byl slavným plzeňským rodákem, kde se nejen narodil, ale v Městském divadle v Plzni začala i jeho herecká kariéra. Město Plzeň na svého rodáka nezapomněla a na místo, kde rád sedával, postavila zrestaurovanou lavičku s pamětní deskou. 

Místo, na kterém rád sedával významný plzeňský rodák, herec, dramatik, režisér, výtvarník, spisovatel a glosátor Miroslav Horníček, připomíná od středy 23. června nově zrestaurovaná lavička s pamětní deskou. Ta je umístěna ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, tedy na místě, kde Miroslav Horníček rád sedával. Pamětní místo připravila Správa veřejného statku města Plzně, odhalení se zúčastnila náměstkyně primátora Eliška Bartáková.

Jak uvedl sám Miroslav Horníček v dokumentu O Plzni vážně i nevážně, jednalo se o jeho nejmilovanější místo, které nevynechal při žádné návštěvě našeho města: „Tady sedíme na lavičce, která je mi nejdražší ze všech plzeňských laviček. Tady byla městská knihovna, tam jsem si půjčoval knížky…Tady vždycky posedím pod tímhle kaštanem…To je můj takový obřad, přímo obyčej...“.

"Lavička je drobnou připomínkou osobnosti Miroslava Horníčka a jeho vztahu k našemu městu. Návrh vznikl na základě podnětu pana Vítězslava Švarce, mně se tento nápad velmi líbil, a tak jej Správa veřejného statku města Plzně ve spolupráci s Odborem kultury Magistrátu města Plzně zrealizovala,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí. Dodala, že pro veřejnost je zdarma připravena v magistrátní budově v Kopeckého sadech 11, tj. v blízkosti uvedeného pamětního místa, v limitovaném množství publikace Miroslav Horníček – 100 let, která představuje průřez životem a dílem tohoto velikána, jenž v roce 1998 získal čestné občanství města Plzně.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Plzeň

Zdroj foto: Pixabay

 

 

více …

Naučná stezka Olšina je turistickou trasou reálnými šumavskými mokřady, rašeliništi a přilehlými biotopy. Její velká část vede po povalových chodnících, další úseky však je třeba zdolat přírodním terénem. Trasa je konstruována tak, aby návštěvníkům umožnila reálný kontakt s málo známým přírodním bohatstvím Národní přírodní památky Olšina, Ptačí oblastí Boletice a chráněným územím soustavy Natura 2000. Velký zájem návštěvníků vedl k doplnění povalových chodníků, aby turisté nemuseli chodit bahnem a při obcházení neprůchodných míst nehledali alternativní cesty. 

Naučná stezka Olšina, která v loňském roce stala po otevření o letních prázdninách jedním z největších turistických lákadel Šumavy, se otevře v pátek 21. května veřejnosti po stavebních úpravách, jež mají návštěvníkům zajistit větší komfort a unikátní přírodě kolem rybníku Olšina lepší ochranu. Dostavba trasy měla původně trvat až do 15. června, Vojenské lesy a statky ČR, které stezku i celou lokalitu spravují, však úpravy stihly v polovičním čase.

„Dostavbou jsme reagovali na enormní zájem veřejnosti o naši novou stezku, kdy mimořádný provoz v kombinaci s deštivým počasím nevydržely tzv. haťové chodníky (trasy vlhkým terénem vyztužené větvemi) a lidé v rozbahněných úsecích často hledali alternativní cesty okolním terénem. V kritických místech byly doplněny povalové dřevěné chodníky, které zajistí komfort návštěvníkům i ochranu okolní flóry a fauny. Fakticky tím finalizujeme trasu na základě zkušeností z první sezóny a jsem rád, že se nám to povedlo v polovičním čase a můžeme tak návštěvníky na Olšině přivítat již tento víkend,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.

Celkem 7322 metrů dlouhá trasa vedoucí po souši, ale především po povalových chodnících mokřady i nad vodní hladinou, představuje návštěvníkům unikátní přírodní oblast kolem 600 let starého rybníka, která se teprve v roce 2016 otevřela veřejnosti po optimalizací vojenského újezdu Boletice. Vzhledem k tomu, že lokalitou doposud zatím nevedla žádná turistická trasa, otevírá stezka veřejnosti šumavskou přírodu, již po desetiletí znali jen lesníci VLS a přírodovědci.

Na toho, kdo se na Olšinu vydá, čeká unikátní trasa plná netradičních prvků - od infotabulí až po otisky stop zvířat v železných pražcích na stezce. Vojenské lesy a statky při jejím budování hledaly nová řešení, která zapadnou do místní přírody a budou lákadlem pro návštěvníky. Dřevěná stezka je tak doplněna o místa k zastavení a o vyhlídky, kterým autoři vdechli netradičnost. Na stezce natrefí návštěvníci na plovoucí molo, most inspirovaný bobří hrází, loďku, která je přepraví na molo doprostřed rybníka, vyhlídku tvořenou pouze žebříkem, budku pro ptáky lidské velikosti či ptačí hnízdo.

Stezkou po jejím otevření v červenci loňského roku již prošly desítky tisíc návštěvníků Šumavy, v dubnu tohoto roku stavba zasazená v panenské přírodě vyhrála hlasování veřejnosti v architektonické soutěži Dřevěná stavba roku.

Její dostavbu Vojenské lesy a statky zahájily 15. dubna. Během necelých pěti týdnů zde státní podnik dobudoval bezmála tři čtvrtě kilometru povalových chodníků, na které spotřeboval téměř 100 kubíků jedlového a akátového dřeva. Aby v deštivém počasí stavebníci nepoškozovali okolní přírodu, částečně materiál na stavbu dopravovali po hladině rybníku svázaný do voru.

Rredakčně upraveno

Zdroj: „Dostavbou jsme reagovali na enormní zájem veřejnosti o naši novou stezku, kdy mimořádný provoz v kombinaci s deštivým počasím nevydržely tzv. haťové chodníky (trasy vlhkým terénem vyztužené větvemi) a lidé v rozbahněných úsecích často hledali alternativní cesty okolním terénem. V kritických místech byly doplněny povalové dřevěné chodníky, které zajistí komfort návštěvníkům i ochranu okolní flóry a fauny. Fakticky tím finalizujeme trasu na základě zkušeností z první sezóny a jsem rád, že se nám to povedlo v polovičním čase a můžeme tak návštěvníky na Olšině přivítat již tento víkend,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.
7322 metrů dlouhá trasa vedoucí po souši, ale především po povalových chodnících mokřady i nad vodní hladinou, představuje návštěvníkům unikátní přírodní oblast kolem 600 let starého rybníka, která se teprve v roce 2016 otevřela veřejnosti po optimalizací vojenského újezdu Boletice. Vzhledem k tomu, že lokalitou doposud zatím nevedla žádná turistická trasa, otevírá stezka veřejnosti šumavskou přírodu, již po desetiletí znali jen lesníci VLS a přírodovědci.
Na toho, kdo se na Olšinu vydá, čeká unikátní trasa plná netradičních prvků - od infotabulí až po otisky stop zvířat v železných pražcích na stezce. Vojenské lesy a statky při jejím budování hledaly nová řešení, která zapadnou do místní přírody a budou lákadlem pro návštěvníky. Dřevěná stezka je tak doplněna o místa k zastavení a o vyhlídky, kterým autoři vdechli netradičnost. Na stezce natrefí návštěvníci na plovoucí molo, most inspirovaný bobří hrází, loďku, která je přepraví na molo doprostřed rybníka, vyhlídku tvořenou pouze žebříkem, budku pro ptáky lidské velikosti či ptačí hnízdo.
Stezkou po jejím otevření v červenci loňského roku již prošly desítky tisíc návštěvníků Šumavy, v dubnu tohoto roku stavba zasazená v panenské přírodě vyhrála hlasování veřejnosti v architektonické soutěži Dřevěná stavba roku.
Její dostavbu Vojenské lesy a statky zahájily 15. dubna. Během necelých pěti týdnů zde státní podnik dobudoval bezmála tři čtvrtě kilometru povalových chodníků, na které spotřeboval téměř 100 kubíků jedlového a akátového dřeva. Aby v deštivém počasí stavebníci nepoškozovali okolní přírodu, částečně materiál na stavbu dopravovali po hladině rybníku svázaný do voru.

Zdroj: Vojenské lesy a statky

Zdroj foto: Pixabay

 

 

více …

Americká zahrada je chráněné území o rozloze 1,68 ha v okrese Klatovy v Česku, založené hrabětem Evženem Černínem v roce 1842. Toto území bylo Ministerstvem kultury vyhlášeno za chráněné území kategorie národní přírodní památka. Jedná se o arboretum se sbírkou 219 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin severoamerického, evropského a asijského původu. 

Nová výsadba rozšiřuje sbírku dřevin v Americké zahradě o druhy z různých koutů světa – z východu Ameriky pochází ambroň západní, z Číny javor šedý, ze Severní Ameriky lípa různolistá a z Kavkazu lapina jasanolistá.

„Pro zajištění zdárného vývoje má každá sazenice i svůj zavlažovací vak. Ten se jednou týdně naplní vodou, která potom postupně vytéká ke kořenům. Každý strom je označen cedulkou, aby návštěvníci věděli, o jaký jde druh a odkud pochází,“ říká Radka Štajerová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR výsadbu iniciovala a zprostředkovala finanční prostředky z Programu péče o krajinu. Stromy vysadila firma Prostrom Bohemia.

Americká zahrada je malé oplocené území uprostřed lesů nedaleko Chudenic na Klatovsku. Byla založena hrabětem Evženem Černínem v roce 1842. Na ploše necelých dvou hektarů se nachází sbírka stromů a keřů z celého světa. Nejvíce zástupců je ze Severní Ameriky - odtud název zahrady. Najdeme tu však i zástupce z Asie a celé Evropy včetně některých domácích dřevin. Tato pestrá sbírka stromů je chráněna státem od roku 1969. Výsadba nových stromů probíhá podle plánované koncepce, aby byla zachována odpovídající druhová skladba.

V letošním roce bude péče o zahradu pokračovat výsadbou keřů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se státním podnikem Lesy České republiky dbají o zachování této jedinečné sbírky cizokrajných dřevin i pro příští generace. Na péči se podílí také Městys Chudenice, pro jehož návštěvníky je arboretum oblíbeným cílem.

„Americká zahrada je celoročně volně přístupná bez poplatků.“ doplňuje Radka Štajerová.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Český les

Zdroj foto: Pixabay

více …

Na začátku června vyjely již tradiční cyklobusové linky, které budou v provozu až do konce září. Celý kraj bude křižovat celkem 14 linek, jejichž jízdní řády si můžeme najít níže. 

Šumavské zelené linky je označení pro autobusové linky křižující Národní park Šumava.

Zajišťují sezónní veřejnou dopravu pro návštěvníky i místní obyvatele po Národním parku Šumava.

Kdy konkrétní linky jezdí?

- stáhněte si přiložené jízdní řády (platí 5. 6. 2021 - 26. 9. 2021)

Sledujte platnost jízdích řádů u každé jednotlivé linky, období se může lišit.

Jízdní řády 2021:

• linka 979 Železná Ruda – Prášily – Modrava – Kvilda

• linka 980 Horská Kvilda – Kvilda – Bučina

• linka 843 Nová Pec – Jelení Vrchy

 

Redakčně upraveno

Zdroj: NP Šumava

Zdroj foto: Pixabay

více …