Plzeňské
Zelenenoviny.cz

Plzeň chce rozpohybovat své obyvatele, a proto vymyslelo projekt Plzní po stezkách. Lidé tak navštíví známá i neznámá místa a projdou se po čerstvém vzduchu.

Západočeská metropole spouští velký rodinný zážitkový projekt nazvaný Plzní po stezkách. Novinka Plzeňanům i turistům nabídne komplexní informace k 12 naučným stezkám města a vybízí je, aby detailněji poznali okolí včetně unikátních přírodních zajímavostí. Pro zájemce město připravilo sadu letáků s mapou, v nichž má každá stezka svůj popis včetně délky, náročnosti, nejvhodnějšího období pro návštěvu, nástupního místa, zajímavostí na trase, QR kódu atd. Ke stezkám město natočilo i podcasty neboli rozhovory s botaniky, historiky a dalšími odborníky. Ke každé stezce aktuálně městští dronaři také pořizují záběry z toho nejatraktivnějšího na trase. Informace i brožury, rozhovory i videa jsou ke stažení a zhlédnutí na adrese www.visitplzen.eu/naucne-stezky.

„Nápad na projekt jsme dostali v době lockdownu, kdy lidé utíkali z nepříjemné reality do parků či lesoparků ve svém bezprostředním okolí. Řekli jsme si, proč Plzeňany nenasměrovat i jinam na území města, než kam jsou zvyklí vyrážet na procházky. Věříme, že díky projektu objeví nové cesty přírodou, nová cenná místa. Na některé stezky nebo jejich části se mohou vydat rodiny i s malými dětmi, a to jak pěšky, tak v kočárku nebo na kole. Trasy vedou většinou rekreačními oblastmi, součástí jsou i takzvané říční stezky podél plzeňských řek, jež prochází Plzní a z hlediska výškového profilu jsou nenáročné,“ přiblížil primátor Martin Baxa, jehož kancelář měla kompletně projekt na starost.

Jaké stezky jsou k dispozici

Lidé mohou poznat Naučnou stezku Zábělá, Naučnou stezku Lesopark Homolka, Naučnou stezku Arboretum Sofronka, Naučnou stezku o včelách a včelaření v Arboretu Sofronka, Naučnou stezku Po stopách Františka Malocha, Sigmondovu naučnou stezku, Naučnou stezku Údolím Úhlavy, Naučnou stezku Údolím Úslavy, Naučnou stezku Údolím Radbuzy, Naučnou stezku Údolím Mže a Berounky a Naučnou stezku Kokotské rybníky, jež jako jediná leží mimo město, avšak z většiny  je na jeho pozemcích.

„Před spuštěním projektu jsme si stezky prošli, abychom přesně věděli, zda jsou vhodné pro rodiny s malými dětmi, vozíčkáře či jen například pro fyzicky zdatnější turisty. Také jsme opravili infotabule a doplňujeme na ně QR kódy, díky nimž si lidé pomocí mobilu dostanou přímo na internetové stránky s informacemi o jednotlivých stezkách,“ řekl náměstek primátora Michal Vozobule, do jehož gesce spadá Správa veřejného statku města Plzně, která se o naučné stezky stará.

Unikátních zajímavostí je na plzeňských stezkách celá řada. Patří mezi ně třeba technická památka Kolomazná pec na Sigmondově naučné stezce i rezervace Petrovka, prosklený úl v Arboretu Sofronka, kde také na ploše 22 hektarů roste přes 60 druhů borovic z celého světa, hradní zřícenina Věžka na stezce Františka Malocha, na níž se nachází také Malochova skalka s ojedinělým biotopem a další. Vůbec první plzeňskou proznačenou naučnou stezkou je od roku 1979 Zábělá. Jako první byla otevřena 14. dubna 1978 Sigmondova naučná stezka ke 110. výročí narození prof. Dr. Ing Josefa Sigmonda, městského lesního rady a profesora pražské lesnické fakulty. K jejímu vyznačení v terénu došlo až v roce 1998.

Informace na letáku

Informační sadu letáčků ke stezkám si mohou lidé vyzvednout zdarma od 3. května v objektech Magistrátu města Plzně, tedy na náměstí Republiky 1 a náměstí Republiky 16. K dostání bude i v městském infocentru, jakmile vláda povolí jeho otevření. Povídání o stezkách s odborníky si mohou lidé postupně poslechnout na adrese: https://mestoplzen.buzzsprout.com, umístěny budou také na oblíbené platformy Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts. První tři natočená videa se záběry z dronů ke stezkám jsou umístěny na YouTube města Plzně www.youtube.com/visitplzen, také přímo na webu www.visitplzen.eu/naucne-stezky u jednotlivých stezek a město je bude také postupně zveřejňovat na svém Facebooku Plzeň.eu.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: město Plzeň

Zdroj obr.: stránky města

více …

Plzeň spustila nový projekt, který monitoruje včelstva ve městě. Data budou prospěšná včelařům, ale i široké veřejnosti. Umělá inteligence se ukazuje jako nápomocná i ve vztahu k přírodě a jejím procesům.

Unikátní spojení vědy a přírody přináší plzeňský projekt ProBee, který podpořila skrze své Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň západočeská metropole. Vybraná včelstva na území města jsou sledována prostřednictvím technologie umělé inteligence a informace z úlů, jako obraz nebo zvuky, jsou analyzovány s pomocí neuronových sítí, což přináší včelařům mnoho užitečných informací pro jejich činnost. Projekt má navíc přesah i do vzdělávání, sbíraná data jsou připravena k využití pro výuku i volnočasové aktivity školáků.

Věda a příroda ruku v ruce

„Na tomto projektu lze skvěle demonstrovat spojení vědy a přírody, které přináší spoustu zajímavých a užitečných informací zároveň. Jsem moc rád, že se v Plzni rozvíjejí tyto aktivity, jež mohou do budoucna řadě lidí usnadnit práci. Přidanou hodnotou je fakt, že projekt posiluje vztah dětí k přírodě a může je také přivést blíže k technice a studiu technicky orientovaných oborů,“ řekl primátor Plzně Martin Baxa.

Sledování stavu včelstva pomocí moderních technologií je podle autora projektu Pavla Macha užitečné pro všechny kategorie včelařů: „Jelikož se sám včelaření věnuji přes 40 let, z praxe vím, že systém kontroly na dálku a varování při vzniku problému ocení každý, kdo nemá možnost svá včelstva často navštěvovat, ale samozřejmě potřebuje vědět, co se v úlu děje. V případě potíží dává ProBee včelaři cenný náskok, může zasáhnout rychleji a lépe, což je velmi důležité, ať jste hobby včelař nebo profesionál.“

Naměřená data

Systém se skládá z několika částí, které přinášejí řadu dat, ať už jde o zvukové projevy včelstva, teplotu ve včelím chumáči, hmotnost úlu, otřesy úlu, GPS sledování úlu na mapě, vizuální sledování včelnice či úlů včetně videostreamu ze dna úlu nebo monitoring počasí. K dispozici je automatické rozpoznávání škůdců – roztočů Varroa na fotografii podložky se spadem, jejich spočítání a zápis počtu roztočů do úlového deníku. „Prostřednictvím výše uvedeného systém ukazuje například to, zda je ve včelstvu přítomna zdravá kladoucí matka, jestli včely nemají hlad, zda nejsou v úlu příliš stísněné, technologie upozorní na pád úlu nebo jeho odcizení, kdy je skrze GPS zaznamenán pohyb na mapě. Velkou úsporu času přináší vizuální sledování včelstev přes internet, přehlednost zase online evidence práce se včelstvy,“ vysvětlil Pavel Mach.

Projekt má přesah také do vzdělávání. V Plzni se včelstva propojená s umělou inteligencí nacházejí na vybraných základních školách, v areálu městského technologického parku v Cukrovarské ulici, na jedné z budov Západočeské univerzity v Plzni a v Techmania Science Center. „Kromě pohledu do života včel, který je sám o sobě pro školáky zajímavý, mohou být sbíraná data využívána i pro výuku dalších předmětů, nejen biologie, například pro výpočty v hodinách fyziky. Tyto možnosti chceme využít i v rámci kroužků realizovaných v našem Centru robotiky,“ řekl ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora.

Projektu město významně pomáhá skrze své podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň. „Společně jsme zpracovali projekt a žádost o podporu v mezinárodním programu SME Instrument v rámci Horizon 2020, což vedlo k získání certifikátu Seal of Excellence a podpory 37 tisíc eur od Technologické agentury České republiky. Asistovali jsme také u získání podpory na rozšíření systému o schopnost dálkového zpracování obrazu. Aktuálně máme za sebou zpracování záměru a žádosti o podporu na vývoj chatbotu a vzdělávacího modulu pro zlepšení komfortu pro uživatele systému z řad odborníků a popularizaci včelaření mezi laickou veřejností. Díky členství v síti Enterprise Europe Network (EEN) navíc disponuje BIC Plzeň kontakty na více než 600 podnikatelských center nejen v EU. Tak se podařilo nalézt uživatele systému Pro Bee například v Řecku či na Maltě a momentálně se dokonce chystá projekt s instalací ProBee ve Středomoří – konkrétně jde o Sicílii, Alžírsko a Maroko,“ shrnul Martin Holubec, konzultant BIC Plzeň.

Základní funkce internetové evidence projektu ProBee jsou pro zájemce z řad veřejnosti zdarma, stačí se jen zaregistrovat a založit si svůj účet, technická zařízení je pak možné získat za měsíční paušál. „Zároveň bych rád podotkl, že hledáme pro spolupráci na zdokonalování systému pečlivé včelaře, kterým poskytneme významnou slevu,“ uzavřel Pavel Mach.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Plzeň

Zdroj obr.: Pixabay.com

více …

Plzeň se rozhodla pro osvětu. Ukazuje široké veřejnosti, čím sypat chodníky v zimě, aby neklouzaly. Sůl je klasika, ale je i dosti agresivní. Čím ji tedy nahradit?

Sůl na chodníky vám může více uškodit než pomoci. Věděli jste, že účinkuje pouze do -10° C? Její zátěž pro životní prostředí bychom také neměli přehlížet.

Posypová sůl je v některých obcích dokonce zakázána místní vyhláškou. Především pro naše domácí mazlíčky je hrozbou. Psům a kočkám může při častějším kontaktu poškodit povrch tlapek. Sůl se dostává i do půdy, a tím škodí stromům, rostlinám a vodním tokům v okolí. Určitě nás nepotěší ani to, že posypová sůl způsobuje skvrny na botách a spodních lemech kalhot.

Čím tedy chodníky posypat?

Kamínky, jíl a písek jsou účinnou a ekologickou alternativou místo soli. Aplikace je jednoduchá a stačí si kamínky nebo písek přisypávat podle aktuální potřeby. Z jara kamínky snadno zametete. V obchodech se prodávají směsi kamínků určené přímo na chodníky.

Popel je také na posyp vhodný. Pozor, používejte jen popel ze dřeva. Popel z uhlí má vysoký obsah těžkých kovů a je radioaktivní. V některých obcích je také zakázán, protože vyhláška nespecifikuje konkrétní druh.

Už jste vyzkoušeli nesmeky? Nesmeky jsou protiskluzové návleky na boty, které jsou opatřeny kovovými hroty nebo jsou přímo z kovového řetízku. Je vhodné je vozit i v autě a nasadit si je v případě potřeby. Doporučují se i pro starší lidi.

 

Redakčně upraveno:

Zdroj: Plzeň

Zdroj fotografie: Pixabay.com

více …

Město Blovice zvyšuje objemy nádob na tříděný odpad. Kontejnery tak pojmou více odpadu a okolí bude čistější. Lidé mají tedy větší příležitost k třídění. Město se také zavázalo, že plasty a papíry uložené mimo nádoby budou pravidelně uklízet.

Jak již bylo avizováno, s platností od února 2021 dojde k posílení systému třídění separovaného odpadu. Na mnoha místech dochází ke zvýšení objemu nádob, zejména na plasty a papír. Některé stávající nádoby o objemu 240l nahrazujeme většími kontejnery, které mají objem 1100l. Některá stanoviště budou sloučena. Změna se dotkne místních částí Hájek, Bohušov, Hradiště, Vlčice, Dubí a Štítov. Ve Štítově přesouváme sběrné místo na návsi ze zastávky pod požární nádrž. Upozorňujeme, že se papír vyváží každý týden ve středu, plasty pak v pátek. Směsné sklo je vyváženo každý měsíc.

Pokud bude odpad odkládán mimo nádoby, bude pravidelně městem Blovice odklízen. Nezapomeňte, že pro velkoobjemové plasty a kartony je stále k dispozici sběrný dvůr, uložení je zde bezplatné. Těmito opatřeními přispějeme k většímu podílu třídění a tím ke zlepšení našeho životního prostředí.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: město Blovice

Zdroj obr.: web města

více …

Zoo v Plzni trpí svým uzavřením v době koronaviru. Nedostatek návštěvníků má za následek menší výnos. Žádá proto o pomoc. Zoo lze podpořit různě. Nabízí se adopce zvířat, koupě suvenýrů přes eshop anebo dovoz jídla pro zvěř.

Zoologická a botanická zahrada města Plzně musí být kvůli koronavirové krizi opět uzavřena stejně jako tomu bylo na jaře. V těchto těžkých obdobích se však ukázalo, že její příznivci jsou skvělí.

 

„Při prvním uzavření na jaře nám přibylo 120 nových adopcí,“ informoval mluvčí zoo Martin Vobruba a podotkl, že adopce zvířat je i nyní při druhém uzavření zahrady vhodnou cestou pomoci stejně jako nákup zboží na novém e-shopu, kde jsou k dispozici zajímavé suvenýry a dárkové předměty.

 

Možností je i zaslání libovolného peněžního příspěvku na účet zoo, č.: 282564313/0300. Zoo nabízí rovněž cestu nákupu dárkových poukazů, informace jsou na webu zoo.

 

Podzimní období ale také umožňuje naturální pomoc ve formě krmení pro zvířata. Vítány jsou vytříděné kaštany a žaludy – pro zubry, jeleny a prasata; dále vlašské a lískové ořechy či jeřabiny, rovněž se hodí mrkev a jablka, případně banány, citrusové plody, cuketa, čínské zelí, kedlubny, květák, okurky, papriky, pórek, saláty. Krmení je možné přivézt k budově ředitelství v amfiteátru Lochotín.

 

Redakčně upraveno.

 

Zdroj i obr.: Plzeň

 

více …

Luční přírodní biotop budou nově chránit i louky pod Palcířem v CHKO Brdy, neboť byly Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vyhlášeny přírodní památkou. Předmětem ochrany je vlhkomilná vegetace pcháčových luk, která z naší krajiny rychle mizí. 

Louky pod Palcířem jsou dvě malé lesní loučky ukryté u cesty Vlásenka, vedoucí ze Skořic k zámku Tři Trubky. Předmětem ochrany je vlhkomilná vegetace pcháčových luk. Ta je typická pro trvale extenzivně obhospodařované podmáčené louky, které z dnešní krajiny poměrně rychle mizí. V Brdech jsou pro tyto porosty typické druhy jako upolín nejvyšší nebo kosatec sibiřský, které v okolních nižších polohách najdeme jen vzácně.

Loukám se budeme snažit i do budoucna zajistit vhodnou péči - mozaikovitou seč s občasným vynecháním, která bude svědčit zdejším rostlinám i živočichům. Kdo ví, jestli rostliny tak povzbudil nový status ochrany, ale oko návštěvníka letos potěší vzácný pohled na říjnové kvetoucí upolíny. Až se na ně půjdete podívat, nezapomeňte si holinky.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

více …