Plzeňské
Zelenenoviny.cz

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v kotlině nazývané Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží Hořejší Padrťský rybník a menší Dolejší Padrťský rybník. Nacházejí se v centru Brdské vrchoviny v nadmořské výšce 640 m a jsou jednou z nejcennějších součástí Chráněné krajinné oblasti Brdy.

Louky v okolí Padrťských rybníků  byly v minulosti nevhodně odvodněny. Podél silnice od hráze Dolejšího Padrťského rybníka k Hořejšímu byl vytvořen, místy i několik metrů hluboký, odvodňovací příkop, který je dle legislativy i potokem. Aby došlo k zpřírodnění tohoto místa a k zpomalení odtoku vody, byly po dohodě s vlastníkem přilehlých pozemků provedeny zemní práce. Ty si kladou za cíl především zpomalit odtok vody a vytvořit nové biotopy pro rozmnožování obojživelníků a na vodu vázaných bezobratlých. Rozvlněním příkopu a tvorbou tůní zpomalíme odtok vody z území. Vrátíme vodu zdejším loukám a vytvoříme nové cenné biotopy. To ocení mezi jinými například kosatce sibiřské, řada zástupců vodního hmyzu a brouků nebo obojživelníci.

Některé potoky v Brdech byly nepřirozeně zahloubeny a místy násilně narovnány, aby fungovaly jako meliorace k odvodu nadbytečné vody. S ohledem na změnu využití území již tento požadavek není aktuální. Na území CHKO Brdy je snaha obnovit přirozená stanoviště s cílem zvýšit retenční schopnosti a ekologické hodnoty krajiny. Toto opatření je jednou z prvních vlaštovek, která tyto chyby napravuje. 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

Písek je městem, které na jihu Čech nejlépe třídí odpad. 

Písek opět získal Odpadového Oskara Jihočeského kraje za nejnižší množství vyprodukovaného směsného odpadu na osobu. Městům nad 5 000 obyvatel vévodí v soutěži vyhlašované sdružením Arnika od roku 2016. Občané Písku vyhodí ročně 140,3 kg směsného odpadu na osobu, vytřídí téměř 66 procent odpadů. Soutěž Odpadový Oskar vyhodnocuje množství směsných odpadů, které vyprodukují občané jednotlivých obcí. Druhé místo v Jihočeském kraji obsadilo Milevsko a třetí byly Prachatice.

Písek patří mezi města, která se dlouhodobě a systematicky věnují zkvalitňování odpadového hospodářství. Díky tomu se ve městě již řadu let třídí přes 60 % odpadů. Občané mají k dispozici 145 sběrných stanovišť na separovaný odpad, 12 kontejnerů na textil a 12 kontejnerů na elektroodpad. Je tu také rozmístěno více než 2 000 nádob na bioodpad o objemu 240 litrů. Další odpady lze odevzdat v sedmi sběrných dvorech.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Písek

Zdroj foto: Pixabay

Sportoviště ve Smrkovicích se rozrostlo o nové multifunkční hřiště a hygienické zařízení. 

V sousedství fotbalového a dětského hřiště ve Smrkovicích přibylo nové víceúčelové sportovní hřiště. K objektu šaten byla přivedena voda a přistavěno hygienické zařízení se sprchou a záchody. „Stavební práce provedla firma STAVSPORT Praha v období od dubna do poloviny července. Kolaudační řízení proběhlo 5. srpna a oficiální otevření hřiště se chystá v sobotu 8. srpna. Celková cena díla činí tři miliony korun bez DPH,“ informuje Michal Fiedler z odboru investic a rozvoje.

Na hřišti s umělým bezúdržbovým povrchem, bude možné si zahrát tenis, volejbal, nohejbal, basketbal či futsal. Sportovní plocha o rozměrech 18,4 x 36,7 metru je ze všech stran oplocena a pojme až 20 hráčů.

„Díky novému hřišti, které si obyvatelé osady přáli, se rozšíří nabídka sportovních a rekreačních aktivit ve Smrkovicích. Výstavba multifunkčních hřišť souvisí s naší dlouhodobou strategií a snahou o to, aby obyvatelé města, a zejména mládež, mohli trávit volný čas aktivně a zdravě,“ říká starostka Eva Vanžurová.

Zdroj: město Písek

Zdroj foto: Pixabay

Prameniště jsou významnými mokřady a začíná jimi většina našich potoků a řek. Mnohá z nich jsou ale vážně poničena odvodňováním, Šumavu nevyjímaje. Právě na prameništích proto Správa NP Šumava v těchto dnech zahajuje rozsáhlé terénní práce, jejichž cílem je návrat vody do vysušených mokřadů a obnova drobných potoků.

Opatření jsou prováděna na obou stranách česko-německé hranice v rámci projektu „Život pro mokřady“ (LIFE for MIRES), který je z velké části financován z prostředků EU. První lokalitou, kde byly před pár dny revitalizační práce zahájeny, je Malý Bor v kotlině Křemelné nedaleko Prášil. Kdysi podmáčený pramenný svah byl v minulosti odvodněn téměř tříkilometrovou sítí hlubokých kanálů, které nahradily původní mělké potoky, vysušily většinu pramenišť a způsobily významný pokles hladiny podzemní vody. Nyní se povrchové kanály ruší a drobné potoky se vrací do svých původních tras.

„Důležité je, že projekt počítá s plošným zadržením vody v krajině, nikoliv bodově např. ve vodních nádržích. Plošný přístup podpoří zadržování vody na mnohem větším území a ve větších objemech. Přispěje také k dosycování zásob podzemní vody a zmírní přehřívání krajiny, ke kterému v posledních letech na mnoha místech dochází,“ popisuje Iva Bufková, odborná garantka projektu ze Správy NP Šumava.

V letošním roce bude na území NP Šumava revitalizováno 15 odvodněných lokalit o celkové rozloze 532 hektarů, což představuje asi čtvrtinu objemu prací navržených v projektu LIFE. Jedná se zejména o lokality na svazích nad řekou Křemelnou na Prášilsku, dále o rašeliniště v oblasti Modravských slatí a prameny a potoky na Stožecku v jihovýchodní části Šumavy. Na všech těchto místech bude zrušeno přes 80 km odvodňovacích rýh a obnoveno přibližně 20 km drobných potoků.

„Předpokládáme, že objem vody zadržené v krajině se tak zvýší minimálně o 40–50 tis. m³. Na realizaci těchto projektů se podílí i místní firmy z Klatovska nebo Prachaticka. Projekt tak podpoří i zaměstnanost v regionu a odbyt materiálu z místních zdrojů, např. řeziva na zablokování kanálů,“ doplňuje Iva Bufková.

Celý projekt „Život pro mokřady“ bude trvat až do roku 2024 a během této doby počítá s obnovou kolem 2000 hektarů mokřadů a rašelinišť. Jeho součástí jsou aktivity pro veřejnost, které zahrnují hlavně program pro návštěvníky Šumavy, mnoho dobrovolnických akcí na záchranu mokřadů, řadu publikací a také výukový program pro děti a školní mládež.

Redakčně upraveno

Zdroj: NP Šumava

Zdroj foto: Pixabay

Cesty lidí, cesty vody a cesty raků jsou značně odlišné. Jsou však místa, kde se potkávají, střetávají či prolínají. Takovým místem je Park u Rakováčku. Z původně napřímeného a betonem opevněného koryta potoka v městské zástavbě vznikl v roce 2015 povodňový park, umožňující rozliv vody při vyšších průtocích, poskytující úkryty rakům a obyvatelům atraktivní prostor pro volnočasové aktivity. Park je doplněn lavičkami i atrakcemi pro děti - lanovou pyramidou, tunely z vrbového proutí, houpacími sítěmi či kopečkem na sáňkování. A stále se rozrůstá...

Úpravy v horní části potoka už skončily a mají přírodní charakter. Jejich součástí jsou mlatové cesty a sadové úpravy. V červnu se stavební práce zaměřily na lávku přes Rakovský potok. Následovat bude úprava koryta pod rodinnými domy Na Okroulici. Revitalizace skončí na podzim.

V Parku U Rakováčku se navíc objevily nové herní prvky pro děti – lanovka a balanční klády. Herní zařízení najdete na levém břehu Rakovského potoka u průchodu mezi ulicemi Nad Průhonem a Karlíkova.

redakčně upraveno

Zdroj: město Rokycany

Zdroj foto: Pixabay

Do nové éry života vstoupil minulý týden skleník v Zoologické a botanické zahradě města Plzně, jež je příspěvkovou organizací města. Objekt, který pracovníci zahrady svépomocí stavěli od poloviny 80. let minulého století, nyní nově představuje faunu a flóru suchých biotopů světa. Rekonstruovaný skleník a novou expozici slavnostně otevřel primátor města Plzně Martin Baxa, ředitel zoologické a botanické zahrady Jiří Trávníček a vedoucí botanického oddělení i autor nové expozice Tomáš Peš.

„Mám velikou radost, že máme v naší zoologické a botanické zahradě další hezký kout. S velikým potěšením chci zdůraznit, že naše zahrada hodně dbá na edukační rozměr. Lidé sem nechodí jen za několika velkými zvířaty, která jsou samozřejmě ikonou každé zoologické zahrady, ale mají také příležitost dozvědět se něco konkrétního nového třeba z oblasti geografie. Tak tomu je právě v tomto revitalizovaném areálu,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.

„Botanická zahrada byla v Plzni založena v roce 1961, několik desítek let vůbec neměla skleníky. Na konci totality jsme na tomto pěkném místě na jižním svahu začali stavět skleník svépomocí. Otevřen byl v roce 1993,“ vzpomněl ředitel zahrady Jiří Trávníček. Skleník dlouhé roky hostil sukulenty. Na jaře, v době koronavirové krize, byl skleník a jeho okolí revitalizováno a nově osázeno. „Věnujeme se především třem tématům, ostrovům, botanikům a suchu,“ představil novou expozici její autor Tomáš Peš. Tak například velké záhonové výsadby představují flóru jihozápadu Madagaskaru, Sokorty, Makaronésie, Východního Kapska a Namibie. Představen je botanik Václav Bojer, rodák z jihoplzeňských Řesanic, který se přátelil s madagaskarským králem, objevil a popsal mnoho druhů rostlin na Madagaskaru a Maskarénách. Nově osázeno je také 14 tematických vitrín, v nichž jsou k vidění nejen rostliny, ale i živočichové.

Plzeňská zoologická a botanická zahrada je ještě v září a říjnu otevřena denně od 8 do 18 hodin.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Plzeň

Zdroj foto: Pixabay