Plzeňské
Zelenenoviny.cz

Nadační fond Zelený poklad spolu s městem Plzeň vyhlásil grantovou výzvu Ani kapka nazmar, jejímž cílem je podpořit realizaci dlouhodobých výchovných a vzdělávacích projektů, zaměřených na hospodaření s dešťovou vodou. Do již čtvrtého ročníku se přihlásila i 57. mateřská školka v Plzni Doubravce, která vlastní zeleninu, ovoce a bylinky zalévá dešťovou vodou. 

57. mateřská škola Nad Dalmatinkou patří mezi mateřinky, které se zaměřují na environmentální výchovu. Denně do ní dochází 120 dětí. „Každá třída má vlastní záhonek s bylinkami, zeleninou nebo ovocem. Nyní učíme děti zalévat záhony dešťovou vodou. Děti si pak samy vypěstují a nasbírají třeba jahody, ze kterých v kuchyni upečeme bublaninu. Díky projektu se navíc naučily jíst i zeleninu, protože vidí, jak zelenina roste a samy se o ni starají,“ řekla ředitelka 57. mateřské školy Alena Kucíková.

Mezi více bylinkami na zahradě mateřinky nechybí oregano, bazalka, rozmarýn, tymián, šalvěj nebo kopr. Děti mají k dispozici také domácí rajčata, mrkev, pórek, cukety, dýně, jahody, borůvky, jabloně, rybíz nebo ořešák.

Projekt se podařilo realizovat bez jakéhokoliv dopadu na výuku. Velká část prací proběhla na jaře v době, kdy byla školka uzavřena kvůli pandemii koronaviru. Školka k financování projektu využila dotaci od města Plzně z Nadačního fondu Zelený poklad, který věnoval příspěvek ve výši 163 tisíc korun.

Nyní chce 57. mateřská škola vybudovat na svém objektu zelenou střechu. I na jejich budování přispívá Nadační fond Zelená Plzeň.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Plzeň

Zdroj foto: Pixabay

Vesnice Padrť, Záběhlá, Kolvín, Velcí a Hrachoviště musely v roce 1952 ustoupit vznikajícímu vojenskému území na území středních Brd. Jako připomínku této smutné události vysázela společnost Vojenské lesy a statky s.p. šest lip. Lípy byly vysázeny u naučné stezky Okolím  Padrťských rybníků, nezapomeňte se na ně při výletu zajít podívat. 

Výsadbu v místech, kde obce stávaly, iniciovala brdská správa Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z podnětu občanského sdružení Svazu vyhnanců z Brd.

Výsadba stromů měla být původně součástí slavnostního otevření nově vzniklé naučné stezky Okolím Padrťských rybníků. Tato akce však byla kvůli ochranným opatřením souvisejícím s pandemií COVID-19 odložena.

Padrť, Kolvín a Zaběhlá byly tři brdské obce na náhorní planině vrchoviny, které musely ustoupit vojenské střelnici při budování armádního výcvikového prostoru. Jejich vysidlování začalo již před osmdesáti lety za první republiky a postupný zánik obydlí pokračoval až do padesátých let minulého století.

Šestice lip, jejichž výsadba byla financována z prostředků Programu péče o krajinu, je přímými potomky „lípy republiky“ u hrobky Valentů v Chloumku na Mělnicku. Návštěvníci je naleznou na trase naučné stezky Okolím Padrťských rybníků.

Vysidlování Brd začalo již za první republiky po roce 1928, kdy byl tento prostor vykoupen státem kvůli zřízení armádní střelnice. Vystěhování vesnic Padrť, Zaběhlá a Kolvín však proběhlo až za druhé světové války, kdy prostor využíval Wermacht. Po válce se obyvatelé do obcí navrátili, nikoliv však nadlouho. V prosinci 1951 bylo rozhodnuto o jejich vystěhování a likvidaci sídel. Definitivně zanikly v roce 1952.

Redakčně upraveno

Zdroj: VLS, s.p.

Zdroj foto: Pixabay

Obyvatelům Plzně chybí zeleň v centru města, proto radnice vyslyšela jejich volání a osadila Riegerovu ulici a Náměstí Republiky květníky s javory. 

Riegrovu ulici zdobí osm javorů. Vzrostlé stromy se v centru Plzně objevily během posledních dvou dubnových dnů. Jsou vysázeny ve velkých květináčích.

Výsadbu zeleně, která v Riegrově ulici dosud chyběla, zajišťuje společnost Plzeňská teplárenská spolu se Správou veřejného statku města Plzně a třetím plzeňským obvodem. Další čtyři vzrostlé stromy ve velkých květináčích jsou i na náměstí Republiky.

Usazení stromů v květináčích umožní, že s nimi bude možné v případě potřeby manipulovat.

Stromy v centru města filtrují znečišťující látky, redukují emise CO2 a poskytují stín. Provozovatelé firem, které mají v Riegrově ulici sídlo, přislíbili, že se o stromy budou starat.

Redakčně upraveno

Zdroj: Plzeň.eu

Zdroj foto: Pixabay

Že použité kuchyňské tuky a oleje nemají co dělat v kanalizaci už všichni víme - díky chladu tuhnou a vytváří tak v kanalizačním potrubí usazeniny, které nedovolují projít dalším nečistotám. Města proto umisťují do svých ulic speciální nádoby na použité tuky a oleje, které jsou následně recyklovány například při výrobě metylesteru, který se přidává do nafty jako biopalivo. Ani Rokycany nezůstaly s umístěním sběrných nádob pozadu. 

Speciální nádoby, do kterých je možné odkládat použité jedlé oleje a tuky, se objevily na veřejných prostranstvích v Rokycanech. Radnice je umístila hned na desítku míst tak, aby je mohl využívat co největší počet obyvatel města.

Nádrže Jordán I a II, Zvonička, Sedmihoří, U Chaty a vodní dílo na Lomanském potoce v Plzeňském kraji přestaly sloužit svému účelu. Pracovníci Lesů ČR je tedy v rámci revitalizace zbavili nánosů sedimentu a obnovili, aby mohly opět zdárně zadržovat vodu v krajině. 

Šest vodních nádrží v Plzeňském kraji zrekonstruovaly Lesy České republiky. Podnik tak z programu Vracíme vodu lesu investoval více než 15 milionů korun bez DPH do dalších opatření proti suchu. Všechny nádrže zadrží až 43 tisíc metrů krychlových vody.

Nádrže Jordán I a II vybudované na Plzeňsku na bezejmenném toku se opravovaly od konce roku 2017 do října 2019. Po obnově je také vodní dílo na Lomanském potoce u Lomničky u Plas. Práce začaly v únoru 2018 a skončily loni v listopadu.  

Menší nádrž Zvonička na Huťském potoce u Smolova zadrží vodu v chráněné krajinné oblasti Český les. Stavělo se od září 2017 do října 2019. Vodní nádrž Sedmihoří na levostranném přítoku Mezholezského potoka u Darmyšle v přírodním parku Sedmihoří se rekonstruovala od března 2018 do loňského října, a vodní nádrž U Chaty ve Staré oboře na Semošickém potoce u obce Podražnice prošla obnovou od července 2018 do října 2019. 

Redakčně upraveno

Zdroj: Lesy ČR

Zdroj foto: Pixabay

Padrťské rybníky založil v 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, kterému patřilo zdejší panství. Měly sloužit jako zásobárna vody pro plavení dřeva a také k chovu ryb. Už na svou dobu byly oba rybníky skutečně impozantní, a přestože je dnes jejich plocha menší než dříve je Hořejší padrťský rybník se svými 115 hektary při plném napuštění největším rybníkem v Plzeňském kraji. Kromě toho jsou také domovem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů. Žije zde bekasina otavní, čáp černý, orel mořský, dokonce i vydra. Tímto skvostem Brdkých lesů provede turisty nová naučná stezka Okolím Padrťských rybníků.

Stezka má celkem 13 zastavení, 4 klasické velké informační panely a 9 malých kovových panelů, netradičně umístěných na solitérních kamenech, které jsou příspěvkem k zachování nezastavěné krajiny CHKO. Tyto tabule se věnují především přírodním hodnotám území. Okolí Padrťských rybníků však bylo výrazně formováno i prací lidí, kteří tu žili v dnes již neexistujích obcích Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín. Těm jsou věnovány velké panely umístěné v místech, kde dříve stávaly vesnice. Panely i tabule jsou doplněny QR kódy, pod kterými se skrývají další rozšiřující informace ke každému tématu, např. kroniky zaniklých obcí. Vzhledem k tomu, že Brdy jsou odlehlou a členitou krajinou, může se stát, že signál mobilních operátorů potřebný k zobrazení obsahu QR kódů nebude u všech zastavení k dispozici. Mnohdy stačí po načtení QR kódu popojít pár kroků a obsah se zobrazí. V obzvláště nepříznivých podmínkách lze QR načíst do svého mobilního zařízení a obsah prohlédnout doma. Jednotlivá zastavení stezky je možné procházet v libovolném pořadí, návštěvníci si mohou sami vybrat, kde na stezku nastoupí a kolik zastavení si prohlédnou.

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Brdy

Zdroj foto: Pixabay