Plzeňské
Zelenenoviny.cz

Mezi obcemi Líně a Úherce vznikají nové tůně. Poskytunou útočiště především obojživelníkům a stěny poslouží pro hnízdění břehule říční. Tůně navíc pomohou v zadržování vody v krajině.

Ptačí rezervace Nový rybník je pro přírodu a živočichy oázou v poměrně dosti zatížené průmyslové krajině mezi obcemi Líně a Úherce. V těchto dnech tam Plzeňský kraj společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) a souhlasem vlastníků sousedních pozemků realizuje výstavbu dvou poměrně velkých tůní pro obojživelníky a hnízdní stěny pro břehule říční. Tímto krokem dojde nejenom k zatraktivnění lokality pro další druhy volně žijících živočichů, ale i k zadržení vody v krajině a výraznému posílení celého ekosystému rezervace. Plzeňský kraj zde má i pozorovací ornitologickou věž.

Na přípravné práce se byla minulý týden podívat také radní pro životní prostředí Radka Trylčová spolu se zástupcem odboru životního prostředí Jiřím Vlčkem.

Redakčně upraveno.

Foto převzato z pixabay.com

Zdroj: Tůně pro obojživelníky a hnízdní stěna pro břehule říční

V prostoru bývalého vojenského cvičiště ve Šlovicích poblíž města Dobřany bylo během podzimu vypuštěno šest divokých koní. Spásáním prostoru tak pomáhají udržovat zdejší unikátní biotop, ve kterém žije mimo jiné například jedna z nejvzácnějších žab v naší republice - kuňka žlutobřichá.

Do prostoru bývalého vojenského cvičiště ve Šlovicích byla v říjnu 2018 přivezena skupina šesti exmoorských divokých koní z rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Hřebci byli měsíc zavřeni v bezpečné aklimatizační ohradě, kde si zvykali na nové prostředí. Spásáním zdejšího prostoru budou pomáhat udržovat unikátní biotop se zvláště chráněnými živočichy. Na Šlovickém vrchu žije třeba jedna z nejvzácnějších žab v republice, a to kuňka žlutobřichá.

Z aklimatizační ohrady byli koně vypuštěni do třicetihektarové pastviny evropsky významné lokality Natura 2000. Starat se o ně bude město Dobřany. „Z nápadu starosty Dobřan Martina Sobotky jsme byli nadšeni. Koně pomohou zlepšovat tuto přírodní památku a lidé zde budou moci poznávat vzácné druhy rostlin a živočichů. Jde o krásný výletní cíl a jedinečný projekt, který na žádné jiné přírodní památce, kterých je v Plzeňském kraji 119, nemáme," popsala radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Radka Trylčová.

Na místo se přišla podívat řada místních obyvatel. Pro rodiny s dětmi to bude určitě atraktivní místo.

Redakčně upraveno.

Foto převzato z pixabay.com

Zdoj: Stádo šesti divokých hřebců pomůže na jižním Plzeňsku udržovat vegetaci

Cestování vlakem v Plzeňském kraji bude zase o něco komfortnější. Na trati Plzeň - Horažďovice a částečně také Plzeň - Pňovany budou již od 9. prosince jezdit nové zcela nové moderní jednotky RegioPanter. Plně klimatizované jednoky samozřejmě nabídnou wi-fi připojení, elektrické zásuvky, informační systém, a vždy alespoň jeden vůz disponovat místem pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace.

„Na trati 190 v úseku Plzeň – Horažďovice předměstí a částečně na trati 170 v úseku Plzeň – Pňovany, tzv. Plzeňské lince, dochází ke zcela zásadnímu zkvalitnění komfortu cestujících. Dochází zde k uvedení do provozu devíti nových elektrických jednotek RegioPanter v barvách Plzeňského kraje. V souvislosti se zvýšením komfortu rovněž dochází k navýšení objednávky Plzeňského kraje na tomto úseku o 21 mil. korun," uvedl hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

Nové jednotky RegioPanter byly slavnostně pokřtěny 28. listopadu 2018 na plzeňském hlavním nádraží. RegioPantery pro Plzeňský kraj mají barevnou kombinaci modré, zelené a žluté s prvky Plzeňského kraje. Změny barevného řešení se dočkal i interiér. Vzhled vybrali lidé v anketě, kterou uspořádal Plzeňský kraj. Do pravidelného provozu budou nasazeny od 9. prosince 2018.

„Celková cena za 9 nových jednotek přesahuje 1 miliardu korun a z 85 % by měla být kryta dotací z Operačního Programu Doprava 2014 – 2020," upřesnil způsob financování nákupu nových vlaků předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Miroslav Kupec.

„Nové vlaky významně zvyšují komfort pro cestující. Jsou plně klimatizované, nabízejí připojení k internetu pomocí Wi-Fi, elektrické zásuvky nebo moderní informační systém. Kromě toho bude vždy alespoň jeden vůz v soupravě disponovat místem pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace," doplnil místopředseda představenstva skupiny Škoda Transportation a člen představenstva Škoda Vagonka Tomáš Ignačák.

Moderní jednotky řady 650 RegioPanter v Plzeňském kraji:
   - počet jednotek 9 (celkem 18 vozů)
   - linka Horažďovice předměstí - Plzeň Jižní Předměstí
   - pravidelný provoz od 9. prosince 2018
   - výše investice více než 1 miliarda korun

Komfort:
   - bezbariérové včetně bezbariérového WC (přístupné pro vozíčkáře)
   - přebalovací pult pro maminky s kojenci
   - audiovizuální informační systém
   - ergonomické sedačky čalouněné textilním potahem
   - prostor pro kočárky, jízdní kola a objemná zavazadla
   - klimatizace
   - elektrické zásuvky pro napájení přenosné elektroniky cestujících
   - Wi-Fi připojení k internetu
   - nástupní dveře ovládané tlačítky a zablokované proti otevření před rozjez-
     dem vlaku
   - WC s uzavřeným systémem (lze použít ve stanicích a tunelech) v bezbariéro-
      vé úpravě pro vozíčkáře
   - informace pro nevidomé cestující formou tabulek s Braillovým písmem, 
     audioinformace o jízdě vlaku včetně slepecké vysílačky k otevření nástupních
     dveří. 

Technické parametry:
   - max. rychlost vlaků je 160 km/h
   - délka jednotky 53 metrů
   - výkon 1 320 kW
   - hmotnost prázdné jednotky cca 103 tun, plné cca 120 tun
   - kapacita cca 150 míst k sezení

Redakčně upraveno.

Foto převzato z pixabay.com

Zdroj: RegioPantery pro Plzeňský kraj jsou připraveny vyjet

Cestující přestupující v Plzni z vlaku na autobus či naopak mohou konečně jásat. Nový přestupní uzel, který značně zkrátí dobu potřebnou na přestup, bude během prosince dokončen. Autobusový terminál se bude nacházet přímo před vlakovým nádražím.

Stavba nového přestupního uzlu v Šumavské ulici v Plzni, kde vzniká nový autobusový terminál, má být dokončena do celostátní změny jízdních řádů, tedy do 9. prosince. Díky terminálu se zkrátí dosavadní tří a půl kilometrová vzdálenost mezi přestupem z autobusu na vlak pouze na několik desítek metrů. Stavba vyjde na bezmála 122 miliony korun včetně DPH. Plzeň získala na projekt dotaci téměř 100 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu a ze státního rozpočtu.

„Přestupní uzel Hlavní nádraží má velmi výhodnou polohu poblíž  centra města, v jeho těsné blízkosti vedou dvě klíčové tramvajové linky MHD a většina trolejbusových linek MHD. Novým umístěním autobusového terminálu před nádražím se zefektivní organizace veřejné dopravy v Plzni, zkvalitní se a zrychlí přestupy mezi vlaky, veřejnou příměstskou a městskou dopravou,“ uvedl dnes při kontrolním dnu na stavbě primátor města Plzně Martin Zrzavecký.

Stavební práce provádí firma Eurovia a. s. Plocha, na níž vzniká autobusový terminál, je v majetku města. „Staveniště bylo předáno v listopadu 2017 a poté byly zahájeny stavební práce. Realizace stavby probíhá dle schváleného harmonogramu. Předpokládaný termín zprovoznění je stanoven na 9. prosince 2018,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

„Pro stavbu autobusového terminálu Hlavní nádraží mělo město dva důvody. Za prvé vznikne kvalitní přestupní uzel pro občany města, ať již cestují do okolí či do Prahy. Za druhé bude terminál sloužit občanům celé plzeňské aglomerace, kteří do Plzně cestují za studiem či za prací,“ uvedl Petr Náhlík, náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí.

Autobusový terminál je situován do plochy mezi ulici Šumavská a kolejiště železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Je rozdělen na dvě části, a to vlastní terminál v západní části a odstavnou plochu ve východní části, která bude sloužit rovněž jako obratiště pro trolejbusy Plzeňských městských dopravních podniků.  Kapacita odbavovací části terminálu je při volném řazení deset stání pro autobusy. Odstavných stání je celkem devět, z toho jedno stání pro trolejbusy.

„Pokud krajská doprava nabídne od prosince 2018 intervaly mezi vlakovými a autobusovými spoji směřujícími do Plzně z celé aglomerace maximálně 30 minut, nebude Plzeň po dokončení terminálu zahlcena auty, která dnes každodenně přijíždí z celé aglomerace,“ doplnil Petr Náhlík.

„Terminál bude na západní straně propojen eskalátory se stávajícím podchodem z hlavního nádraží, nástupiště bude zastřešeno přístřeškem v délce 134 metrů. Ve východní části terminálu se buduje provozní objekt, kde budou umístěny toalety a sociální zařízení s místností pro krátkodobý oddych řidičů autobusů,“ doplnil David Malán z Odboru investic Magistrátu města Plzně.

Dodal, že v této části terminálu je rovněž možné použít schodiště či výtah do podchodu vedoucímu na východní část nástupišť Českých drah stanice Hlavní nádraží. Součástí stavby jsou také čtyři parkovací stání Kiss and ride, tedy v překladu Polib a jeď, sloužící ke krátkodobému parkování a dvě parkovací místa pro invalidy.

Redakčně upraveno.

Foto převzato z pixabay.com

Zdroj: Stavba přestupního uzlu v Šumavské ulici bude dokončena v prosinci

V Plzni probíhá venkovní výstava týkající se hospodaření s dešťovou vodou. Přijďte načerpat inspiraci do Smetanových sadů a podívejte se, jak je možné dešťovou vodu lépe využívat. Výstava také informuje o projektech, které už v Plzni vznikly nebo se v brzké době plánují.

Za rok spadne v Plzni 500 až 600 litrů dešťové vody na metr čtvereční, většina této vody ovšem skončí v kanalizaci, která dešťovku odnese do řeky a dál do moře. Jak by bylo možné dešťovou vodu lépe využít pro město Plzeň, například na zavlažování parků a zahrad, k ochlazování města v parném létě, představuje venkovní výstava Ani kapka nazmar před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, a to až do konce roku 2018. Na panelech ve Smetanových sadech se zájemci dozvědí, jaké projekty, jež přispívají k lepšímu hospodaření s dešťovkou, byly podpořeny Nadačním fondem Zelený poklad. Vernisáže výstavy se za město Plzeň zúčastnil první náměstek primátora Martin Baxa.

Autorem výstavy je Nadační fond Zelený poklad, jenž se snaží o změnu přístupu k hospodaření s dešťovými vodami. Zřizovatelem fondu je město Plzeň a s každoročním vkladem je i jeho hlavním dárcem. Fond vznikl v roce 1996 a od té doby podpořil 280 projektů za více než 20 milionů korun.

Grantová výzva Ani kapka nazmar, podle níž je pojmenována celá výstava, je určena plzeňským školám, spolkům a organizacím. Podpora z grantu je poskytována již od roku 2016. Díky tomu vznikají ve školách i školkách dešťové zahrádky, voda se zachytává do sudů a nádrží a již se plánují i první zelené střechy. S konkrétními projekty škol a školek se mohou zájemci seznámit na výstavě. Do současnosti podpořil Zelený poklad v daném grantu devět projektů v celkové výši 1,115 milionu korun.

„Grantová výzva Zeleného pokladu pro školy, školky a neziskové organizace bude pokračovat i v následujícím roce, další uzávěrka je plánována na duben 2019,“ upozornila Lucie Davídková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Zelený poklad.

Redakčně upraveno.

Foto převzato z pixabay.com

Zdroj: Deštovku lze využít mnohem lépe, ukazuje výstava

Plzeňský carsharing "Karkulky" se těší velkému zájmu. Služba nabízí možnost vypůjčit si jedno z prozatím osmi sdílených automobilů. Plzeň si od služby slibuje především zklidnění automobilové dopravy ve městě a zlepšení situace s parkováním.

Už 250 registrovaných uživatelů má za prvních 50 dnů provozu plzeňský carsharing Karkulka, tedy sdílení osobních vozů, který provozují s prvními osmi auty Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP). Nová červená auta Ford KA+ a Ford Focus combi, která využívají hlavně lidé žijící ve městě, už vyjela více než 120krát, nejen po Plzni, ale často také daleko za hranice města. Hlavním cílem projektu, jenž je součástí plzeňského konceptu chytrého města Smart City Plzeň, je ulevit Plzni od ulic přeplněných vozy.

„Jedno sdílené auto může nahradit až deset vozů v osobním vlastnictví. Lidé auta využívají jen zlomek času, většinou stojí na parkovišti,“ řekl primátor Martin Zrzavecký. Carsharing, který bude město analyzovat po půlročním provozu, má ambice se dále rozšiřovat. Podle primátora může zklidnit individuální automobilovou dopravu v centru a zlepšit situaci s parkováním. Přináší také úlevu životnímu prostředí.

„Začátek je velmi dobrý. Z počátku se hlásili spíše mladí uživatelé ve věku 18 až 25 let, teď po první vlně je věková kategorie registrovaných uživatelů pestřejší,“ řekl vedoucí projektu Milan Šot z dopravních podniků. Polovina uživatelů si půjčuje menší auta a druhá větší, hlavně podle toho, k jaké domovské zóně mají lidé blíže. Jízdy po Plzni a nejbližším okolí tvoří zhruba 70 procent a zbytek jsou delší cesty. „Většina lidí se chová k autům slušně, vozy jsou uklizené, nic se z nich neztratilo. Nějaké ‚ťukance‘ už jsme zaznamenali, ale zatím to relativně jde,“ uvedl Milan Šot.

Rezervace je možná pomocí internetového portálu nebo mobilní aplikace "Karkulka". Plzeňský carsharing nabízí menší městské auto a vůz combi pro delší cesty. Každé má svou domovskou zónu, v níž jej uživatel najde a do níž ho po skončení cesty vrátí. „Jsou umístěny v nejobydlenějších částech města, Karkulku tedy většina Plzeňanů najde v blízkosti svého domova,“ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Jiří Ptáček. Vůz si tak mohou zarezervovat obyvatelé centra města, Slovan, Bor, Bolevce, Košutky, Skvrňan i Doubravky. PMDP vyhodnocují data nové služby průběžně. „Ale dostatek dat k nějaké analýze bude v roce 2019,“ doplnil Milan Šot.

Využívání Karkulek je velmi snadné, stačí krátká registrace v systému, platný řidičský průkaz a bankovní karta s povolenou internetovou platbou. Celý proces probíhá samoobslužně. Lidé se sami zaregistrují, zarezervují si auto, klíčky najdou ve voze, který si odemknou mobilní aplikací nebo Plzeňskou kartou. Mobilní aplikace je dostupná pro systém Android a nově je ke spuštění připravena i verze pro iOS.

Řidičům, kteří najedou ročně do 10 tisíc kilometrů, přinese nová městská služba finanční úsporu, protože nemusí hradit náklady na opravy, servis, povinné ručení a technické kontroly. Nejlevnější taxa je 35 korun za hodinu plus 3,5 koruny za ujetý kilometr. Uživatel s ročním předplatným MHD má levnější tarif. Carsharing, na nějž dohlíží nonstop dispečink PMDP, má být doplňkem MHD. Auta mohou zdarma parkovat v placených zónách.

Redakčně upraveno.

Foto převzato z pixabay.com

Zdroj: Plzeňské "Karkulky", tedy sdílené osobní vozy, už mají 250 uživatelů